Rádcovské setkání u stromu 6. - 8.4.2018

Pátek 6.4.2018

O druhém dubnovém víkendu proběhlo čtvrté Rádcovské setkání u stromu. Proč u stromu?

Troufám si říct, že strom je velkým symbolem našeho života a skautského také. O symbolice stromu a skautingu již psal sám zakladatel českého skautingu – Antonín Benjamin Svojsík a myslím, že jeho slova jsou velmi hluboká. Je v nich vepsána vlastní zkušenost oddanosti a obětavosti, píle, ale také radosti… Vše v nich mohutní svým vzrůstem… A co vede ke vzrůstu? Tak to si třeba mohli zažít všichni účastníci tohoto čtvrtého setkání a věříme, že nejen mohli, ale zažili.

V pátek večer byl plánován příjezd a setkání v centru malého města, kam si pro všechny přišla Veverka. Společně jsme se přemístili ke tvrzi, kde v přátelském kruhu, zatím neoficiálně, začalo čtvrté setkání. Ledy mezi námi začali tát, když jsme si v rámci seznamovací aktivity různými způsoby podávali ruce a přitom říkali svém jméno. Mnozí se do toho představování pustili s vervou. Najedou se mezi námi vynořilo tolik úsměvů, také hlasitého smíchu. Atmosféra se najednou změnila. Pak jsme si řekli pár slov a k tomu jim Veverka rozdávala, obyčejné krabičky od sirek s tím, že to je jejich pokladnice, do které si během setkání mohou uložit to, co se jim zalíbí – zapsané slova na papíře, nějaké věci, které se jim během setkání spojí s něčím hezkým či nějaké rady…  Každá poušť někde ukrývá studnu, jen se musí objevit. Rádcové a rádkyně měli celý víkend na to, aby někde tu svou „studnu“ s vytrvalostí objevili. Studnu mohla představovat nějaká rada, povzbudivé slovo, nápad, motivace, předaná hodnota přátelství…

U tvrze také proběhla hra, kterou se všichni rozdělili do čtyř týmů, které nesli názvy podle států: Somálsko, Jamajka, Tádžikistán a Severní Korea. Rádcové si ověřili svou schopnosti všímavosti  a znalosti Morseovy abecedy. Dá se říci, že to všichni zvládli. Některým jsme bratrsky pomohli. Každý tým také dostal svoji vlajku, kterou si vyzdobil až v klubovně, kam jsme se poté odebrali. V klubovně se navečeřeli a převlékli do krojů. Mezitím se venku dokončila příprava zahajovacího ceremoniálu. Nikdo netušil, že letošní motivační hrou budou první zimní skautské olympijské hry. Když se setmělo za doprovodu hudby kráčely týmy s vlajkami k tribuně. K „závodníkům“ promluvili pořadatelé her ve třech světových jazycích, aby tomu bylo lépe rozumět, protože účast byla vysoce mezinárodní. :-) Byly to: angličtina, francouzština a hlučtina. Sem tam se ozýval od spodu tribuny smích. Ještě aby ne. :-) Všechny závodníky také pozdravila předsedkyně her Veverka a poté už byl čas vyslat běžce, aby přiběhnul s rozžatou pochodní a zapálil olympijský oheň.

Poslední chvíle ceremoniálu doprovázel společný zpěv skautské hymny. Po ukončení ceremoniálu se odešlo do klubovny, kde poté probíhaly seznamovací hry, zpívání a nakonec „pohádka“ na dobrou noc.

Sobota 7.4.2018

V sobotu jsme se probouzeli do krásného slunného rána a rovnou jsme si šli s Tulákem zacvičit. Následoval úklid, hygiena a snídaňka. :) A pak se rozeběhl program. Začínala Veverka, jejíž téma bylo rozděleno na dvě části. Povídání o rádcovské roli a rádcovský štít. Nakonec byla jen první část vzhledem k časovému průběhu celého dne.:) Po tomto povídání proběhla první olympijská disciplína a to biatlon. Naše SZOH byly velmi specifické neboť existovaly  specifické podmínky i sportovní náčiní.

Bavili jsme se všichni – jak se do toho leze? Jak se to zapíná? Jak si to udělal? To nezvládnu? Těším se. Vyzouvá se mi to. Apod. :-D Ale když jsme to odstartovali, všichni běželi do kopce jako šílení. :-) Kapku ten  běh dal  zabrat a taktéž i ta následná střelba ze vzduchovek. Nicméně na začátek to bylo velmi dobré. Po této disciplíně k nám zavítal první host – Pól. Ve svém povídání představil sebe a svoji početnou skautskou rodinu. Mezi řádky říkal také podstatné skautské věci, tedy hodnoty a směřování. Nakonec měl pro nás nachystánu jednu aktivitu s obrázky.  Bylo to moc fajn a také tvořivé. Čas běžel jako splašený a byl tu oběd a po něm přijel další host – Ježek. Jeho povídání bylo o jeho skautském i profesním životě a jak se obě dvě zmíněné „složky“ v jeho životě proplétají dohromady. Ve druhé části svého povídání probíhaly živé úvahy nad tím co je dobrý program, o to co dělá rádce rádcem… Jeho povídání správně navrtalo uvažování snad každého účastníka.

Poté byl čas zase na olympijskou disciplínu a to bob. Na bob se proměnily obyčejné kolečka. :-) Herní atmosféra houstla, nálada veselá. Lépe se tím bojovalo. Bob měl projet slalom. Nebylo to tak jednoduché, poněvadž se dal sedící závodník lehce vyklopit.:) Každopádně to teda byla sranda. Hned po bobu byla další disciplína a to curling, který probíhal v klubovně. Liška nám namrazila ledy, aby to dobře po podlaze klouzalo. Jeden z týmu posílal ledové kameny k bodovací čáře a ostatní z týmu zubními kartáčky prováděli pomocnou metáž. :-) Následovala svačina a po ní rukodělka, kterou měl na starosti náš bratr kutil Tulák. Přichystal si deník s dřevěnými deskami. Pod Tulákovým vedením vznikali mezi rádci docela pěkné dílka (na Tulákovo, to nemá :-). Možná někdo nemá rád rukodělky, ale vězte nebo ne, jsou velmi důležitou součástí skautské praxe. Není to o tom kdo je šikovný a kdo není, ale cvičíte si další dovednosti jako je trpělivost, snaha, pečlivost…

I když si dneska můžeš skoro všechno koupit, tak nikdy to nebude srovnatelné s tím, co ti vznikne pod tvou rukou. Na to si ale pak musíš přijít sám, jakou to má pro tebe „cenu“.  Po tomto programu následovala fitka a večeře. Večer se ujala povídání sestra Smíšek. Jejím tématem byla ekologie u sebe i v oddíle. Mluvila také o dopadu našeho nešetrného chování na planetu. Každý si mohl uvědomit, že něco sám, bude-li chtít, může změnit. Večer ještě proběhly důležité diskuze a venkovní noční hra.

 

Neděle 8.4.2018

Nedělní slunečné ráno proběhlo svižně. Úklidem, převlečením do kroje, snídaní. Následoval duchovní program a poté poslední olympijská disciplína, kterou jsme stíhali a to byl hokej.

O nedělním dopoledni také Fox představil své povídání které bylo o mezinárodních skautských organizacích a jeho sídlech. Také Víťa nám představil své povídání o skautských médiích - google disk a jeho využití v oddíle. Blížilo se pravé poledne, čas oběda, ale my jsme v tu dobu šli vyhlašovat výsledky SZOH a poté zasadit naši skautskou lípu srdčitou. Místo bylo vybráno, i pan starosta se na to přišel podívat.  Předem se vyryla díra, do které se pak nalilo přírodní voňavé hnojivo, tu čest lít to do jámy měl náš Fox. :-) A pak se zasadila ta krásná lípa, kdo chtěl, přidal své ruce k zahrabávání. Ještě jsme ke kořenům přidali i kameny z duchovního programu. Kameny, na kterých chceme dále stavět i rozvíjet svůj život. Zpívali jsme národní hymnu. Byly to moc pěkné chvíle, které si doufám uchováme všichni v srdci. U právě zasazené lípy jsme všechny rádce i rádkyně podarovali dárečky na cestu, potřásli si rukou. Z kruhu jsme se poté rozcházeli na oběd a pak domů. Kdo nespěchal, pomáhal nám uklízet.

Věřím, že každý z nich si něco s sebou v srdci svém odváží a jestli… Vytrvá, zjistí, že vytrvalost je prostor ke tvorbě a zapouštění kořenů, které mají trvalou hodnotu. V sobě i v těch, které vede anebo jsoui často na blízku.

 Foto ze setkání zde:

 

Čtvrté Rádcovské setkání u stromu 6. - 8.4.2018